Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historie obce

 
Poloha
 
     Obec Úněšov se nachází na 49,8° severní šířky a 13,1° východní délky.
Leží 24 km severozápadně od Plzně v jehož středu je nadmořská výška 527 m na silnici I/20 Plzeň – Karlovy Vary.
     Tato silnice prochází obcí a rozděluje ji na horní, větší a dolní část.     Na návsi je křižovatka silnic II/193 směr Stříbro a II/204 směr Kaznějov, které vycházejí ze silnic I/20. Směrem k Číhané je za obcí odbočka silnice III/193 směr Manětín.
 
Povrch
 
     Úněšov patří do Hercynského systému, subsystému Hercynské pohoří, provincie Česká vysočina, subprovincie Poberounská a spadá do Plzeňské pahorkatiny.
Zástavba obce je na svahovitém terénu od výškového bodu 530 m na jižní straně, který je až ke kostelu poměrně mírný, takřka rovný. Od kostela a č.p. 46 a protějšího č.p. 23 klesá a v dolní části až k potoku a rybníku je terén spádem.
 
 
Rozloha Úněšova
 
     Zástavba horní části obce tvoří půlkruh. Zde je náves prostorná s dominantou obce, kostelem sv. Prokopa. Převládá počtem domů původních a domů postavených po r. 1945. Původní obytné budovy se štíty na náves jsou z počátku 20. století. Usedlostí jsou stavebně větší a prostornější. Stodoly usedlostí jsou prostorné, převážně z 20. a 30. let 20. století. Zachovalá byla původní obytná budova č.p. 1. Byla prodána, rozebrána a znovu postavena v osadě Klenovice.
     Horní část obce prochází uvedená silnice II/193. Po pravé straně této silnice je 8 původních obytných budov ze 13 z r. 1945. Na této straně je rozsáhlá nová výstavba. Celkem 19 budov, které slouží různým účelům, převážně jako rodinné domky. Výstavbou 12 rod. Domků a dalších budov vznikla nová ulice, která tvoří spojnici mezi silnicí I/20 a II/193. Pro tuto výstavbu byly demolovány 2 usedlosti, 4 stodoly a zrušeno bylo 6 ovocných sadů. Na levé straně silnice bylo původně 14 popisných čísel. V současné době je to 12 č.p. a 8 usedlostí. Za humny těchto usedlostí je areál budov hospodářství Úněšov, sklad, ocelokolna s dílnou a garážemi, kravín a senážní věže, teletník a seník. Na kótě 530 m je po levé straně silnice asi 100 m od transformátoru, areál budov pomocných výrob statku včetně velkokapacitní bramborárny a administrativní budovy . Tato výstavba je z let 1980 až 1986.
     Dolní část obce po pravé straně silnice je svažitější, zakončená potokem a rybníkem. Po pravé části silnice vznikl po demolici prostor k výstavbě prodejny potravin, administrativní budovy. Pokračuje výstavbou 6 ob. budov s 38 byty, úpravnou vody, telefonní ústřednou a zakončená je klubovnou TJ Slávie. V tomto prostoru jsou i garáže pro osobní auta a ubytovna pro brigády se závodní kuchyní a jídelnou.
 
 
 
 
Podnebí
 
     Průměrná roční teplota za rok 2002 je 8 až 10°C. Průměrná teplota vzduchu v roce 2001 ve srovnání s teplotním normálem za období 1961-1990 je uvedena v tabulkách v příloze této práce. Průměrné srážky v roce 2001 ve srovnání se srážkovým normálem za období 1961-1990 jsou uvedeny též v tabulce v příloze této práce. Uvádím, že Úněšov leží v Plzeňském kraji.
 
Zemědělství
 
      Úněšov je znán převážně pěstováním brambor, které jsou vyváženy do širokého okolí. V současné době hospodaří v okolí Úněšova Úněšovský statek a.s.. Dříve se jmenoval Státní statek Úněšov, n.p.
 
Něco o historii Státního statku Úněšov, n.p.
 
     Na základě zřizovací listiny Rady ONV Plzeň sever a po usnesení plenárního zasedání ze dne 21.6.1960 vznikl k 1.7.1960 Státní statek Úněšov n.p.. V prosinci r. 1960 byla výměra statku 2024 ha z.p.. Původní fond tvořilo 11 katastrů, na nichž hospodařilo 9 hospodářství ve 12 lokalitách. Postupným přebíráním okolních JZD a Státního statku Bezvěrov v r. 1977 vzrostla výměra statku na 10719 ha z.p., na celých a 13 okrajových katastrech. Území statku v nadm. Výšce od 400 do 700 m bylo od Hracholuské přehrady až po Lukovou pod Chlumskou horou u Manětína. Statek měl 8 hospodářství s 35 provozovnami, středisko pomocné výroby, opravářské a stavební. Na 9 lokalitách byla postupně zrušená živočišná výroba. Tyto se během let staly rekreačními lokalitami. Statek měl rozsáhlý strojovýá park: 208 kolových traktorů, 29 kombajnů, 57 nákladních aut a další stroje. Zaměstnával 890 stálých pracovníků, z toho 745 dělníků a 145 THP. Státní statek Úněšov za dobu svého trvání vybudoval 8 areálů ž. v., včetně seníků a ocelokolen, 3 areály pro posklizňovou úpravu zrnin, 48 obytných budov se 178 byty. Od roku 1977 byl statek Úněšov největším zem. podnikem v okrese Plzeň sever a byl hlavním dodavatelem konzumních brambor, kterými zásoboval spotřebitele do sklizně ranných brambor. Ke skladování bylo využíváno bramborárny v Úněšově a ve Skupči. Statek byl pěstitelem a dodavatelem sadbových brambor pěstovaných na hospodářství Budeč. Výsledky hospodaření statku vyly dvakrát oceněny MZVŽ a ÚV OS. Statek měl svůj odznak. Měsíčně se po dobu 8 let vydával Úněšovský rozvoj. V letech 1972 až 1993 se zde konaly pravidelně jezdecké soutěže Zemědělských novin o Zlatou podkovu. ZV ROH provozoval letní tábor pro školní mládež v LPT Zhořec. Od r. 1987 se v Plzni pravidelně konaly plesy. K výročí 10, 15, 20 a 25 let statku se konaly slavnostní schůze. Činnost statku byla ukončena 31. prosince 1993.
    V současné době se u nás pěstují brambory, pšenice, kukuřice, cukrová řepa, ječmen, je zde i živočišná výroba – chování prasat a hovězího dobytka.
 
 
Průmysl
 
     V této oblasti není uvedeno žádné nerostné bohatství .
 
 
Počet obyvatel a osídlení
 
V roce 1930              232 domů                     1244 obyvatel
1945                                                                                                      1237 obyvatel
1950                                                                                                            646 obyvatel
1970              178 domů                        561 obyvatel
1991               113 domů                       562 obyvatel
2001               103 domů                       549 obyvatel                                                   
2008                                                      565 obyvatel
 
Od roku 1960 se postupně zvyšuje počet domů na rekreaci, přibývají chalupáři. V r. 1991 rekreačně užívali chalupáři 45 obytných budov a počet chat 116. Převážně ve Čbánu a podél Malesínského potoka od Stříbrného mlýna po Podmokly. Úněšovsko se stalo dosažitelnou rekreační oblastí pro obyvatele Plzně.
  
 
Historie
 
     Historicky je Úněšov doložen v roce 1352 a je nejmladší z okolních vesnic. Nepodložené zprávy hovoří o r. 1245 a 1115. Na počátku byly v Úněšově tři statky. Tvrz se uvádí v r. 1391. Stávala v blízkosti kostela a postupně do 15. stol. Zanikla. V létech 1365 a 1371 uvádí se Jindřich z Úněšova. Bedřich z Vinoře 1371 až 1383. V r. 1389 Petr z Krašovic a v r. 1391 prodal Sezema z Vrtby Úněšov Buškovi z Klenovic . V roce 1409 až 1435 se uvádí Oldřich ze Slavic. Od 2. pol. 15 století je Úněšov uváděn na panství Podnokly. Od r. 1556 na panství Bělá, které v té době vlastnil rod Markvartů z Hrádku u Sviňomaz. V roce 1622 bylo panství Bělá Markvartům konfiskováno.V roce 1623 koupil panství Bělá s panstvím Podmokly a Nekmíř Vilém Vřesovec z Vřesovic. Panství bylo v r. 1676 postoupeno Klášteru Teplá, hospodářská správa II Krukanice. Od roku 1850 je Úněšov svobodnou obcí s voleným obecním zastupitelstvem a starostou.
 
Historie let 1850 – 1945 je popsána v části Úněšovsko.
 
 
Pro období let od roku 1945 po současnost jsou významná tři období: 1945 až 1949, 1949 až do poloviny r.1960 a od 2. poloviny 1960 po současnost.
   
 
I. období od května 1945 do 31. ledna 1949
 
- je ve znamení obnovy ČSR na bývalém území Sudet a jeho osídlení obyvatelstvem z vnitrozemí republiky a vracejících se reemigrantů. Správu zajišťovaly pohraniční Okresní a místní správní komice, osidlování Okresní osidlovací komise spolu s MSK, do doby než byly ustaveny ONV A MNV. Osídlení Úněšova se datuje od třetí dekády května 1945. Prvým osídlencem byla rodina p. Františka Nechutného, který zde nastoupil jako cestář na silnici I/20. Rodina osídlila domek č.p. 54. Z Písecka přišly 24. června 4 rodiny a postupně další z Písecka a z vesnic z okolí Horní Břízy. Do konce roku 1945 byla vesnice osídlena. Škola, pošta a četnická stanice v Číhané, lékař v Pernarci. Po r. 1946 došlo k migraci osídlenců na 13 usedlostech, které byly znovu osídleny. V r. 1947 osídlily 4 rodiny reemigrantů ze Sov. Svazu volné usedlosti. V roce 1946 bylo v obci založeno strojní družstvo s 11 členy.
     V roce 1946 a 1948 se konaly volby do Národního shromáždění. Založena byla vesnická organizace KSČ, která od r. 1960 byla závodní organizací KSČ. Zahájena byla autobusová doprava Plzeň – Karlovy Vary. Prvou akcí MNV bylo pořízení pomníku obětem z řad čsl. Občanů za 2 sv. války. Od 1.1. 1949 bylo zavedeno krajské řízení, byly ustaveny KNV. K 31. lednu byla provedena I. Územní reorganizace od r. 1850. Zrušeny byly některé původní okresy, vytvořené byly okresy nové.
 
II. období od 1.2 1949 do 30.6. 1960
 
Nově byl ustanoven okres Plasy, do něhož byly začleněny obce Úněšov, Čbán, a Číhaná se svými povodními osadami a samotami a Podmokly. Rokem 1949 začíná doba, která v historii bude jako doba socialismu. Prakticky od tohoto roku začíná se realizovat postupný přechod od soukromého vlastnictví k vlastnictví družstevnímu a státnímu. Po. R. 1950 převzala Jednota Plasy obchod s potravinami. Hostinec byl zrušen. Zrušeno bylo i kolářství. Kovárna byla v provozu až do r. 1960. Hlavním úkolem okresu Plasy bylo združstevnění vesnice, přechod JZD. K založení JZD v Úněšově došlo v r. 1952. Od počátku mělo JZD kolísavý počet členů a řadu problémů. Mimo drůbežárny nebyly provedeny další investiční akce. Na základě usnesení ONV Plasy bylo JZD k 31. říjnu 1959 zrušeno. Od 1.11. přešlo hospodaření na St. Statek Kralovice, oddělení Lípa. Od 1.7. 1960 do konce r. 1993 Státní statek Úněšov, hospodářství Úněšov. V roce 1954 byla zavedena autobusová doprava Úněšov Plasy. Od tohoto roku do poloviny r. 1960 dojížděli starší žáci do ZDŠ v Dolní Bělé.
 V r. 1952 byla zřízena čerpací stanice PHM před obchodem Jednoty. Na MNV pracoval uvolněný tajemník pro posílení politického vlivu. V r. 1952, 1956 a 1960 se konaly volby do MNV.
 
III. období od 1.7. 1960 doposud
 
V červnu 1960 byly provedeny volby do MNV, nového ONV a ZKNV. Na základě vládního usnesení byla k 1.7. 1960 provedena II. Územní reorganizace. Utvořen byl ZKNV, nový okres Plzeň sever se sídlem v Plzni. Zrušen byl okres Plasy a Stříbro. Třetí období je v historii Úněšova významné. Od roku 1960 do r. 1990 se změnila obec Úněšov zemědělsky, výstavbou obytných budov a hospodářských provozů, zvýšeným počtem obyvatelstva a rozsáhlým volebním programem. Podstatný podíl na rozvoji Úněšova a i Úněšovska má zřízení St. Statku Úněšov k 1.7.1960. K rozvoji Úněšova přispěl st. Statek výstavbou 9 ob. budov se 62 byty, 2 administr. Budov, výstavbou areálu pomocných výrob statku včetně bramborárny. Statek řešil problém v zásobování hospodářství a obce pitnou vodou vodovodem ze Čbánu a úpravnou vody v Úněšově. MNV dokončil napojení celé obce. V Úněšově se podílel statek na výstavbě mateřské školy a prodejny Jednota Plasy. K 1. červnu 1960 bylo v Úněšově zřízeno veterinární a inseminační středisko. V roce 1970 byl v obci ustaven MNV fronty a agitační středisko. Aktivně pracovaly společenské organizace Červeného kříže, ČSŽ, SSM, Svazarm, TJ Slavie, požárníci, Myslivecké sdružení, Sbor pro občanské záležitosti a další. Celkem 11 společenských organizací. Během let 1960 až 1990 se stala obec Úněšov Významnou zemědělskou obcí na okrese Plzeň sever .
 
 
Významné památky
 
     Dominantou vsi je kostel sv. Prokopa, významná svatyně gotického původu, barokizována. Uvádí se od r. 1365 jako farní kostel plzeňského Děkanátu. Časem kostel pustl a v 16 stol. zanikla fara. Kostel původně gotický byl v r. 1738 přestavěn v barokním slohu a v roce 1900 byl znovu opravován. Po r. 1945 došlo k částečné devastaci. Od r. 1956 byly obnoveny poutě ke dni 4. července na svátek sv. Prokopa. V roce 1972 provedli pracovníci stavebního oddělení statku obnovu fasády. Byl zrušen hřbitov kolem kostela a terén upraven.
     Za vsí při silnice na Číhanou stojí pozdně barokní kaplička. Jihozápadní a jižní stranu návsi lemuje skupina statků v čele s bránami, mnohdy ještě s vysokou vypovídací schopností.
 
Sdružení
 
Sbor dobrovolných hasičů
 
Od osídlení obce v r. 1945 je stále aktivní SDH, požárníků. Až do roku 1972 měli k dispozici motorovou stříkačku a požární zbrojnici při silnici 193 pod kostelem. V r. 1972 byl sbor vybaven autocisternou Liaz. Byla upravena nová zbrojnice ze stodoly od č.p. 13, která byla postupně lépe upravována včetně polohy kolem zbrojnice. Od r. 1995 je k dispozici další vozidlo typu Avie. Sbor má 29 aktivních členů, velitel je Josef Sak st.. Aktivní je i dorost sboru vedený Josefem Sakem ml.. V r. 2001 vyhrál tento dorost mistrovství ČR.
 
 
Tělovýchovná jednota Slávie Úněšov
 
Založena v r. 1965, prvým předsedou byl Ladislav Pokorný st. Začínalo se fotbalem, postupně ve všech kategoriích. Později byl i hokejový oddíl. Zvláště žáci měli dobré výsledky v okresních soutěžích. K dispozici měli přírodní hřiště u kabin, které byly dány do provozu v r. 1977. Využívalo se i zimního stadionu v Plzni. V současné době hraje I. A krajskou soutěž, a to s dobrými výsledky, trenér pan Aubrecht.
Dorost vedený Jiřím Mihotem hraje okresní soutěž. Mužstvo žáků vedené Emilem Mižárem a Josefem Hausherem hraje oblastní soutěž. Presidentem TJ Slavie je v současné době Ing. Petr Bendl.
Miroslav Baránek, člen jezdeckého oddílu ve Hvožďanech, vyhrál s koněm Klára celostátní finále jezdecké soutěže o Zlatou podkovu Zemědělských novin v roce 1986.
 
 
Myslivecké sdružení
 
 
Myslivecká sdružení v Úněšově a v Číhané jsou rovněž aktivní ve své činnosti a pravidelně se podílejí na práci v obci.
 
 
Úněšov v roce 2002 – vybavenost obce
 
Obec Úněšov leží severozápadně od Plzně na 24. km silnice I/20 Plzeň – Karlovy Vary.                                                         
Na návsi křižovatky silnic 1/20:
Silnice II/193 Úněšov Stříbro na mezinárodní silnici E 12, 
 silnice II/204 Úněšov Kaznějov na silnici I/27 Rakovník,
Silnice III/193 Úněšov Manětín za obcí Úněšov .
Původní osady: Lípa, Liška, samota Stříbrný mlýn.
Od r. 1976 Číhaná, Hvožďany, Čbán, Podmokly, Lípa, Liška, Štipoklasy, Budeč, Vojtěšín.
Samoty: Stříbrný mlýn, Císařský mlýn, dvůr Malesín a Melicharova Huť.
Katastr: 596 ha z.p. 687 ha 1. p, celkem 1315 ha v.p. včetně osady Liška a Lípa.
19991: počet obyvatel 354, 46 obydlených domů, 7 neobydlených, 8 chalupářů, 44 chat.
2002: 35 domů původních z r. 1945, 32 domů z výstavby od r. 1945, z toho 15 rod. Domů. Poslední č.p. 93.
Okresní úřad: Plzeň sever, Plzeň, Americká 39
Obecní úřad: Úněšov č.p. 76 a knihovna
Finanční úřad: Manětín
Matriční úřad: Pernatec budova OÚ
Pověřená obec: Všeruby
Oddělení České policie: Úněšov č.p. 70
Pošta: Úněšov č.p. 72
ZŠ: Všeruby
Pečovatelská služba: Úněšov č.p. 76
Zdravotní služby: zdravotní středisko Všeruby,
Lékařská ordinace MUDr. Olga Střelcová Úněšovč.p. 68
Zubní ordinace: MUDr. Lorencová Úněšov č.p. 68
Chirurgická ambulance Úněšov č.p. 68 
Veterinární služba: manželé MVDr. Šilhanovi, Úněšov č. p. 68
Prodejna jednoty: Úněšov č.p. 89
Pohostinství: restaurace č.p. 91, dříve klubovny TJ Slávie
Bistro Úněšovská hospůdka, Úněšov č.p. 34
Bistro u čerpací stanice PHM, Úněšov č.p. 92
Čerpací stanice PHM: Úněšov č.p. 92
Kadeřnictví: Úněšov č.p. 68
Truhlářství: Pavel Mašek, Úněšov č.p. 35
Firma Lovent s r.o. Plzeň: výroba prvků pro vzduchotechniku v budovách po hospodářství Úněšov.
Úněšovský statek a.s. : Úněšov č.p. 76
Farní kostel: Číhaná – kostel sv. Václava
Fara: Číhaná č.p. 1
Farnost 17 obcí
Filiální kostel: Úněšov – kostel sv. Prokopa
Pamětníci na osídlení v r. 1945:
Osídlenci: Supová Anna 92 r., Stropnický Josef 76 r.
 
 
Úněšovsko
 
Území Úněšovska o rozloze 38,66 km začíná od 22. km silnice I/20 Plzeň – Karlovy Vary, rozcestí Lípa –Podmokly a končí na 30. km v osadě Štipoklasy. Celé území v nadmořské výšce 530 až 610 m je v severozápadní pohraniční části okresu Plzeň-sever. Dominantou území je osada Číhaná s kostelem sv. Václava, která byla do r. 1976 centrem Úněšovska. Byla zde škola, pošta, četnická stanice, farnost pro 17 obcí, osad a samot. Do r 1945 zde byla i řada řemeslníků. Silnice I/20 rozděluje území na levou a pravou, větší část. Původně procházela Úněšovem, Číhanou a Štipoklasy. Po přeložkách v letech 1979 až 1997 pouze Úněšovem. Na 9 katastrech je v současnosti 1 obec, 9 osad a 4 samoty. Silnice procházejí 8 lokalitami, 6 lokalit je přístupno místními komunikacemi.
     Historicky je Úněšovsko doloženo postupně od r. 1115 – 1219 – 1239.
1273 – 1352 a 1440 v majetku duchovního a světského stavu, nebo střídavě mezi oběma stavy. Vesnice z r. 1115 a 1239 byly v majetku kláštera v Kladrubech. Vesnice z r. 1219 a 1273 v majetku Kláštera Teplá. Vesnice Číhaná, Pichl, Liška a později Hvožďany byly stále v majetku tohoto kláštera, hospodářská správa II Krukanice. Ostatní vesnice byly střídavě v majetku obou stavů.
     Celé území Úněšovska bylo do r. 1620 české, v majetku českých rodů zemanů a rytířů. Po prohrané bitvě na Bílé Hoře v r. 1620 a za účast v odboji proti císaři došlo v r. 1622 ke konfiskaci většiny českých statků a panství. Od r. 1623 přichází na konfiskovaný majetek převážně cizí, vyšší šlechta. Následná, tvrdá rekatolizace, měla vliv na odchod části obyvatelstva do ciziny. Vpád Švédů do Čech v r. 1639 až 1648 ovlivnil v té době i Úněšovsko. Celý okolní kraj byl zpustošený a z části i vylidněný. Podrobně o tom svědčí Berní rula z r. 1645/55. Úbytek obyvatelstva řešila šlechta a Klášter Teplá kolonizací německého obyvatelstva ze sousedního německého území. Postupně od r 1680 začíná převládat němčina i písemně. Úbytek obyvatelstva se řešil i zvyšováním roboty, což vedlo k řadě povstání selského lidu. V roce 1848 patřilo v okolí Úněšova Klášteru Teplá 10 vesnic, osad a samot. Vojtěšín a Čbán se svými samotami patřily světskému stavu. Zrušení poddanství a roboty v r. 1848 a zavedení nové státní správy, která nahradila dosavadní vrchnostenské, vrchní úřady v r. 1850, ukončilo dobu feudalismu.
     Výkonem státní správy se ujaly nově utvořené policejní okresy, které se dělily na soudní okresy s počtem 40 až 50 vesnic. Soudní okresy měly soud, pozemkové knihy a berní úřad a byly dostupné obyvatelstvu. Vzdálenost do 20 km. Území Úněšovska bylo od r 1850 až 1945 rozděleno do okresu Stříbro, převážná část, a do okresu Planá u M.L. Vesnice se p zrušení závislosti na vrchnosti staly svobodnými obcemi s voleným obecním zastupitelstvem a starostou. Vyhlášení ČSR v říjnu 1918 bylo přijato německým obyvatelstvem různě, pro i proti. Zachováno bylo německé vyučování ve škole v Číhané a ve Hvožďanech. České vyučování bylo v období let 1926 – 1938. V r. 1926 se vyučovalo v jedné třídě školy v Číhané. Od r. 1927 do říjme 1938 v nově postavené budově č.p. 39 v Číhané. Při sčítání lidu v r. 1930 bylo v Číhané 28 a ve Čbáně 31 obyvatel české národnosti. V r. 1939 pouze německé obyvatelstvo. Nástupem Hitlera k moci v r. 1933 a založením nově německé strany SDP došlo v pohraničí k postupnému zhorčování vztahů a postojů německého obyvatelstva vůči ČSR. ČSR donucena postoupit pohraniční oblasti s 51 % německého obyvatelstva Třetí Říši. Od 10. října 1938 stalo se Úněšovsko součástí Sudet a Říše.
     Porážkou Německa a osvobozením Československa v květnu 1945 byla obnovena ČSR v původních hranicích do r. 1938. Úněšovsko spolu s okolními vesnicemi bylo osvobozeno 7, května 1945 Americkou armádou. Silnice I/20 se na základě usnesení z dubna 1945 stala demarkační čárou, linií, mezi Americkou a Ruskou armádou, která po 12. květnu 1945 zaujala postavení po pravé straně dané linie.
     V listopadu 1945 byly obě armády staženy. Státní správu v pohraničních oblastech obnovené ČSR zajišŤovaly od května 1945 Okresní a Místní správní komise. Osidlování pohraničí organizovaly Osidlovací komise okresu společně s MSK. Během května  byly českými příslušníky a úředníky obsazeny stanice SNB, pošty a další důležitá místa. Postupně započalo osidlování pohraničí obyvateli z vnitrozemí a vracejícími se reemigranty, převážně ze SOV. Svazu. Na Úněšovsku bylo v r. 1945 až 1947 osídleno 6 obcí, 2 osady a 1 samota. Neosídleny byly osada Liška a Budeč a samoty dvůr Malešín, Stříbrný mlýn, Melicharova Huť a Lesní domky, které byly demolovány. Pro 108 přídělců bylo přiděleno 1131 ha v. půdy se 126 popisnými čísly. Z počtu 252 popisných čísel bylo přiděleno pro zemědělce 126 č.p., 8 budov pro školy, poštu a stanici SNB, 44 budov pro ostatní přídělce a 17 ob. Budov náleželo původním obyvatelům a majitelům, Klášter teplá, dvůr Malešín atd. Demolováno bylo z důvodu nevhodnosti k osídlení 57 obytných budov. Do r. 1950 byly na území Úněšovska v provozu 2 obchody, 4 hostince, kovárna, kolářství a zámečnická dílna s prodejem PHM. Po r. 1950 zajišťovala Jednota Plasy provoz 2 obchodů s potravinami, 2 hostince a pojízdné prodejny . Osídlenci, zemědělci, převzaly v r. 1946 v Líšťanech dekrety na přidělené usedlosti. Soukromě hospodařili do r. 1950 až 1952, kdy byla zakládána prvá JZD. Byla založena 4 JZD, která do r. 1963 přešla do st. Statků. Ve Štipoklasech a ve Vojtěšíně hospodařili soukromě reemigranti do r. 1959. Státní statky Krukanice a postupně Úlice, Manětín a Kralovice hospodařily od r. 1949 na 3 klášterních dvorech, 2 dvorech konfiskovaných a ve 4 osadách. Od 1.7.1960 do konce r. 1993 Státní statek Úněšov. Od r. 1994 hospodaří na Úněšovsku společnost Úněšovský statek a několik soukromých zemědělců. O navrácení usedlostí bylo podáno 73 žádostí, z toho 1 žádost na původní německý majetek.                  
     České vyučování probíhalo od září 1945 do r. 1998 v Číhané, ve Hvožďanech a v Pláni do r. 1976. ZDŠ v Pernarci , Krsech, Všerubech a Dolní Bělé. Lékař v Pernarci a od 1.7. 1960 ve Všerubech. Pošta Číhaná do r. 1957 pro 14 doručovacích míst, potom pro 10 doručovacích míst. Autobusová doprava od r, 1946 Plzeň – K. Vary, postupně Číhaná Pernatec – Stříbro, Plzeň – Krsy – Úterý a Úněšov – Plasy. Bez autobusového spojení je 6 osad. Vletech 1960 a 1990 byla provedena rozsáhlá výstavba ob. a hospodářských budov. Provedena byla asfaltace silnic, přístupových komunikací a návsí a další akce. V Úněšově byl vodovodem Čbán Úněšov vyřešen problém dostatku pitné vody. Po roce 1990 je na území Úněšovska 1 prodejna potravin Jednota Plasy, 1 soukromý obchod a hostinec v Číhané, 3 pohostinství v Úněšově a čerpací stanice PHM.
 
 
Závěr
 
     Každá ta, která doba mění lidi. Každou tu, kterou dobu tvoří lidé. Každá ta, která doba rozděluje lidi národnostně, nábožensky, politicky a společensky. Každý z nás je, té které době, svým způsobem poplatný. Každá ta, která doba má své protagonisty, odpůrce a kolaboranty. Každá ta, která doba není vždy stejně hodnocena a přijímána. Všechno uvedené se v historii Úněšova projevilo. Lidé se měnili, tvořili, rozdělovali se nábožensky, národnostně, politicky a společensky. Byli protagonisty, odpůrci i kolaboranty. Každý byl té, které době svým způsobem poplatný. Zůstává však něco, co se nemění a asi nezmění. Každé ráno vytéká z pramenů pod Vojtěšínem voda, která naplňuje Malesínský potok, který se jako Třemošenka vlévá do Berounky, aby Vltavou a Labem Končil ve vodách Severního moře. To je asi věčnost světa a přání do budoucna. Slunce a voda se řídí svými zákony. Jaké bude Úněšovsko rozhodnou lidé, zda lidé budou lidmi. Vše závisí na lidských vztazích, vstřícnosti, pochopení, toleranci a na všem dalším co činí lidi lidmi.
 
 
 Použité prameny
 
1. Bukačová, I. aj.Lidová architektura. 1vyd. Plzeň: Státní památkový ústav v Plzni, 2002.           183   s. ISBN 80-85035-18-9
2. Článek z novin o historii obcí, Plzeňský deník, převážně Dr. Bělohlávek
3. Internet /www.chmi.cz/ a /www.trasovnik.cz/
4. Mapa ČR
5. Obecní úřad Úněšov
6. Posel, M. Kronika mého kraje II. soukromá publikace
 
Úněšov - stará komunikace
 
zde ke stažení